Podzimní cesta na Ukrajinu
Ve dnech 10-16.11. jsme byli v rámci projektu Posilování kapacit v boji proti nemoci AIDS a v oblasti drogové závislosti na západní ukrajině a dále jsme navštívili další místa našich projektů. Spolu s námi jela také milá ředitelka Charity Krnov a napsala zprávu o své zkušenosti.
Diecézní Charita Ostravsko – opavská poskytuje rozvojovou a humanitární pomoc na Ukrajině. A to jak formou finanční pomoci, tak i materiálové ( oblečení, dárky, hračky, obvazový materiál).
Ve dnech 10. 11. – 16. 11. 2012 jsme se opět vydali na tuto cestu. Vyjeli jsme autem z Ostravy a naše cesta směřovala přes Polsko do Drohobyče (Lvovské oblasti), kde je terapeutická komunita pro závislé na narkotikách a alkoholismu. Na hranicích nás čekala důkladná prohlídka, s požadavky celníků rozbalit i dárky. Cesta za hranicí byla dlouhá, nekonečná, plná děr a všude kolem tma bez pouličního osvětlení. Byli jsme moc rádi, když jsme se dopravili na naše první místo – terapeutická komunita NAZARET. Zde jsme byli mile přivítáni a překvapeni ze setkání s mužem mluvícím plynule česky, Standa, zubní lékař, veliký srdcař, který zde zaujímá místo všemožné práce, jak venku se dřevem, tak i stavbou a opravou komunity, překládá do čtyř jazyků, komunikuje přes PC s organizacemi různých zemí a hledá pomoc pro tuto terapeutickou komunitu, tímto způsobem požádal o pomoc i Charitu. Uživatelé komunity se zde starají o hospodářství a touto svou činností si zajišťují stravu. Na Ukrajině je známým jevem problém alkoholismu. V posledních 10 letech velmi narůstá závislost na narkotikách a s tím související onemocnění virem HIV.
Po příjemně strávené noci jsme se vydali asi 300km do chmelnické oblasti – Starokostjantynivu, kde jsme byli opět vstřícně přivítáni v klášteře u mnichů. Večer jsme se zúčastnili nedělního posezení uživatelů komunity, kteří se zde také vyrovnávají se svou závislostí. Komunikace s nimi byla velmi osobní a my jsme si velmi vážili jejich otevřenosti. Druhý den nás seznámili se svými pracovními činnostmi, kterými se podílejí na opravě budovy, zednické a stolařské práce.
Naše cesta dále pokračovala asi 300 km do Ivano-Frankivsku , kde se od roku 2009 blíže spolupracuje se sestrami původně argentiské Kongregace Vtěleného Slova v projektu Domov - pomoc dětem v tzv. Městečku milosrdenství . Je zde spousta dětí od nejútlejšího věku a mnoho z nich bylo nalezeno venku mimo svůj domov.
Poslední 2 dny jsme strávili v Tjačivské faře. Nachází se zde také sklad humanitární pomoci, z něhož je sociálně potřebným pravidelně poskytována různorodá materiální pomoc. Tjačivská fara je otevřeným místem všem, převážně mladých lidí, kteří zde jezdí z Čech bezplatně pomáhat. Měli jsme i to štěstí a setkali se zde i s otcem Petrem Krenickým, který v horských vesnicích v okrese Tjačiv obnovil 36 řeckokatolických farností, postavil 17 kostelů a domov pokojného stáří. Spolu s ostravskou Charitou inicioval projekty Adopce na dálku a Adopce seniorů, jež pomáhají zdejším lidem v nouzi. Je to maximálně otevřený člověk se srdcem na pravém místě.
Navštívili jsme také v obci Usť Čorna Domov pokojného stáří, kde jsme dopoledne strávili povídáním si s uživateli tohoto domova, s nadšením jsme poslouchali jejich různé příběhy a naslouchali jejich starostem. Zde se chystáme na jaře, za účelem kurzu, v němž naučíme zdejší personál správně pečovat o seniory.
Byli jsme požádáni o zajištění teplého oblečení pro zimní období dětem i dospělým. Hned po našem návratu proběhla sbírka oděvů na naší i ostravské Charitě. Tímto bych chtěla poděkovat všem, kteří přispívají do našeho šatníku a humanitárního skladu Charit, jak ošacením tak i domácími potřebami. Velice si vážíme vaší ochoty a solidarity a děkujeme za ty, kterým vaše pomoc přinese trochu štěstí a naděje.
Monika Dudová – ředitelka Charity Krnov
