Mikulášské balíčky dětem do Nadvirne v Ukrajině
Ke konci listopadu jsme se opět vydali na Ukrajinu, zemi, kterou i nadále sužuje velká hospodářská, společenská a politická krize. Navštívili jsme město Nadvirna, které je partnerským městem, města Krnova. Účelem naší cesty bylo přivést dětem balíčky, pro radost už nyní, ale i na svátek sv. Nikolaje, který je obdobou našeho svatého Mikuláše a slaví se zde 19. prosince, ten nosí dětem dárky. Jiný způsob obdarovávání dárečky, zde děti neznají. Samotné pravoslavné Vánoce pak vypuknou na Ukrajině 6. ledna. Štědrý den začíná večeří, hned po té, co se na obloze rozsvítí první hvězda. Nejstarší člen rodiny u stolu zapálí svíčku, rodina se pomodlí a postupně se jí ze sváteční tabule složené z 12 chodů, které symbolizují 12 apoštolů. Je tradicí z každého jídla ochutnat . Né každá rodina si však může tuto večeři dovolit.
Jedná se většinou o postní jídla, např. holubce – zavinutý zelný list z bezmasé náplně, pirohy s náplní tvarohovou, bramborovou, koblihy zvané pampušky, kompot uvařený ze sušeného ovoce, tím prvním a hlavním je tak zvaná kuta. Jde o pokrm ze speciálně připravené pšenice, mletého a povařeného máku, medu, rozinek a oříšků, připomíná naši krupici. Po večeři koledují skupinky, které reprezentují betlémské postavy jako tři králové, pastýři a andělé, kteří s sebou nosí jesličky s Ježíškem. Chodí od bytu k bytu a zpívají koledy.
Lehce jsem vám přiblížila v této adventní době i svátky vánoční na Ukrajině a nyní přiblížím naši cestu. Abychom mohli připravit balíčky dětem, oslovili jsme pracovníky Městského úřadu v Krnově, kteří se zapojili do sbírky balíčků a nakoupili perníčky, vitamíny, čaje, piškoty, lízátka. Tuto sbírku zorganizoval a předal Mgr. František Fojtík. Taktéž nám se zajištěním balíčků pomohli pracovníci Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, kteří přispěli pexesem, omalovánky, pastelkami, sladkostmi. Osobně nám vše předal ředitel Ing. Tomáš Kotyza a náměstek hejtmana kraje - Jan Krkoška. Další dobrůtky, veliké Mikuláše, krupici, přesnídávky, zubní kartáčky, pastu, plyšáky zajistili pracovníci Charity Krnov. Podařilo se nám naložit 10 pytlů teplého oblečení, pleny pro děti, hračky, 150 kg mouky a 100 kg rýže, 50 velikých Mikulášských balíčků, 2 toaletní křesla a polohovací lůžko i s matrací. Vyjeli jsme v ranních hodinách a měli před sebou kolem 700 km cesty. Po celou dobu byla cesta velmi zdařená a klidná, nikde jsme nebloudili a nepotýkali se s překážkami. Když jsme přijeli k hranicím, opět jsme museli přihlížet dlouhé koloně aut, po chvilce zastavení se nám kolem auta rozestavilo několik mladých Ukrajinců, kteří měli zájem nám pomoci dostat se co nejblíže dopředu. Poslechli jsme jejich rady a začali kolonu předjíždět. I přesto, že se nám podařilo dostat přímo do vstupu hranice, čas strávený zde se nám protáhnul na tři hodiny a to jen proto, že na našem nákladu se jim stále něco nelíbilo. Bylo toho mnoho, plné auto, polohovací lůžko, na které žádali oficiální dokument, pro mě věc nepochopitelná. Neustále jsme byly posílány od okýnka k okýnku, kopírovat dokumenty. Nenechali jsem se zmást a usilovali o naše odbavení z hranice. Nakonec se nám to povedlo, ale bylo to tak, tak. Čekala nás ještě tříhodinová cesta po Ukrajině, která již byla náročná. Venku tma, mlha, neosvětlená místa, neosvětlení cyklisté, neoznačená cesta, která nám mnohdy splývala. Když jsme po 13 ti hodinách dojeli na místo k otci Andrijovi, teprve jsme si oddychli a měli velikou radost, z přivítání otce, který s úsměvem na tváři jásal, že se nám vše podařilo dovézt. Druhý den jsme společně s otcem, který je ředitelem i místní Charity, navštívili sirotčinec a předávali balíčky dětem. Odpoledne jsme navštívili rodinu, kde je nemocný muž středního věku upoutaný na lůžko. Tomu jsme předali lůžko i s matrací. Přála bych vám vidět jeho výraz v obličeji a oči zalité slzami. Nevěřícně se díval a stále děkoval slovy, to není možné, já budu mít své lůžko. Toto lůžko by těžko na Ukrajině získal, nefunguje zde sociální a zdravotní systém a jeho důchod o výši 1 100 Kč (přepočteno), mu to v žádném případě neumožní. Bylo nám také do pláče, a sdíleli jsme s ním velikou radost. Ostatní pomoc jsme vyložili v místní Charitě, která bude průběžně předána potřebným. Otec vybudoval jídelnu a tím zajišťuje každý den teplé jídlo lidem bez domova. Každá tato cesta na Ukrajinu, která přinese lidem pomoc je pro nás velikým potěšením, když vidíme vděčnost a radost v očích obdarovaných.
Tímto bych chtěla poděkovat MÚ Krnov a jeho pracovníkům, MSK a jeho pracovníkům, pracovníkům Charity, krnovským škrobárnám a všem dárcům, kteří přispívají do našeho šatníku a humanitárního skladu Charit, jak ošacením, tak i domácími potřebami. Velice si vážíme vaší ochoty a solidarity a děkujeme za ty, kterým vaše pomoc přinese trochu štěstí a naděje.
Monika Dudová – ředitelka Charity Krnov
Přeji vám všem klidné a ve zdraví prožití adventního času v kruhu svých blízkých a přátel. Radujte se ze všeho, co je vám v naši zemi dostupné i z maličkostí, které jsou na Ukrajině pro místní mnohdy i nedostupné.
